Velikonoční dny

Škaredá středa

Toto značení prý pochází z toho, že se Jidáš na Ježíše škaredil. Podle lidové tradice se proto v tento den nesmí nikdo mračit, jinak by se škaredil ve všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

Označení vzniklo na základě zelených bylin, které byly součástí Poslední večeře anebo taky podle barvy jarní přírody. Chcete-li podle tradice udělat něco pro své zdraví, snězte něco zeleného – špenát nebo zelené saláty.

Velký pátek

Den hlubokého smutku na památku ukřižování Ježíše Krista. Tento den lidé dodržovali přísný půst. Nesmělo se hýbat zemí, nesmělo se prát prádlo, protože by ho prý pradleny namáčely do Kristovy krve.

Bílá sobota

Tento den se uklízelo a bílilo, připravovalo se na slavné Vzkříšení na Boží hod velikonoční. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka.

Boží hod velikonoční

K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se dříve světily ráno při mši. Kousek z takto posvěceného jídla dostala v tento den každá návštěva, která vešla do domu.

Velikonoční pondělí

Dříve chodili dům od domu mládenci za děvčaty a šlehali je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byla po celý rok zdravá, veselá a pilná. Dnes už chodí s pomlázkami většinou jen děti, které za koledování dostávají nejen malovaná vajíčka, ale i sladkosti.